FANTAZII SE MEZE NEKLADOU...

8.Kapitola-Malfoyův trest

30. srpna 2006 v 20:53 | Bára Káravá |  Harry Potter mezi indiány
Osmá kapitola

"Ahoj, Harry," pozdravila Hermiona jakmile vešla do kabinetu. Harry ji nejprve políbil, teprve potom řekl: "Ahoj Herm, ani nevíš, jak jsem se na vás těšil."
"To já na tebe taky, ale měli bychom si dávat pozor na jazyk. James..." nedořekla, protože ji Harry přerušil: "Hermiono přeci víš, že je to dospělý muž, přestože se jeho tělo vyvíjí znovu od zárodku."

"No právě. To je na tom to nejhorší. Bude pro něj určitě moc těžké slyšet nás, jak si povídáme o věcech na které on bude muset na dlouhou dobu zapomenout. Navíc se bude muset chovat a tvářit jako dítě, přestože je dospělý."
" Mami, kolikrát jsem ti to už vysvětloval? Já se budu umět chovat přiměřeně ke svému tělesnému věku. Alespoň do doby, kdy mi bude jedenáct a nastoupím do Bradavic. Potom se ovšem moje vědomosti svedou na geny. Ty jsi totiž velice chytrá a samozřejmě se budu snažit, a asi nejenom snažit, dělat lumpárny, jako taťka. Už to chápeš?"
"Jo já to zcela chápu, i když tvoje přednáška patřila spíše Hermioně, jestli se nepletu. Nicméně musím ti říct, že je dost podivné slyšet tě říkat mi tati. Jsi můj kmotr a já ti mám říkat synu? Tak to po mně nechtěj,"vložil se do rozhovoru Harry.
"To právě chci po vás po obou, vlastně vy mi můžete říkat jménem, ale já vás budu oslovovat převážně tati a mami. Jo a abych nezapomněl, když jste teďkon spolu. Až do svých jednáctin budu mluvit o vážných věcech jenom s vámi a navíc dokud nebudu mět umět mluvit, budete mi rozumět jenom vy. Podle ostatních budu prostě jenom brečet," vysvětlil oběma James.
"No budeme celou dobu vaší návštěvy řešit organizační věci Jamesova života?" ozvala se najednou Hermiona.
"To teda nebudeme, protože mě se chce spát. Ale než usnu, tak musím taťkoj říct, že má dobrý hodiny."
"Dík za pochvalu, Jamesi. Jak ses celý prázdniny měla? A stihla jsi Lektvary?" zeptal se najednou Harry Hermiony.
"No prázdniny byly docela dobrý, nejlepší na nich byl náš výlet do minulosti. A lektvary jsem stihla fousově."
"Takže k dobrému zakončení dne, alespoň pro tebe, chybí jen jediné. Hermiono vezmeš si mě?" zeptal se Harry a zároveň vytáhl z váčku prstýnek ze zlata, do kterého byla zasazena nádherná perla.
"Harry.....Já....Já nemám slov, takový krásný prsten...." zakoktala se Hermiona. Harry se na ní tázavě podíval a ona najednou věděla úplně přesně co má říct. "Samozřejmě, že si tě vezmu. Vždyť jsi přece Jamesův syn. Ten by mi nikdy neodpustil, kdybych takovou nabídku odmítla, navíc i já sama bych si to do smrti vyčítala."
Jakmile tohle Hermiona dořekla, s Harrym se zatočil celý svět. Byl velice rád, že Hermiona jeho nabídku přijala.
"Nepůjdem na večeři?" zeptala se najednou Hermiona.
"Jistě, spolu?"
"Dobře."
Jakmile došli do Velké síně uviděli, že spolu několik žáků bojuje.
"TAK DOST!" zakřičel Harry už potřetí, tentokrát zesíleným hlasem: "Vysvětlí mi někdo co se tady děje?"
"Oni si začali," snažil se jeden Zmijozelský šesťák svést na skupinku páťáků z Nebelvíru.
"Tak o tom dost pochybuji," nevěřil Harry.
"To bys ta...To byste taky neměl pane profesore," zastala se Nebelvírských Hermiona: "Oni se na ně totiž domlouvali při obědě právě, když jsem šla kolem jejich stolu.
Avšak ještě nedošlo k činu, a tak jsem je mohla pouze pokárat, což jsem neprodleně udělala."
"Jak vidím, tak si vaši radu nevzali moc k srdci slečno Grangerová. Je to pravda?" zeptal se jednoho kluka ze Zmijozelu.
"Ano, je," potvrdil zkroušeně tázaný.
"Výborně, jelikož jste se přiznali téměř dobrovolně, tak strhávám Zmijozelu jen padesát bodů za každého, kdo se té bitvy účastnil a všem školní trest, ten ovšem i Nebelvíským. Měli jste neprodleně zajít za nějakým profesorem a oznámit mu co se tady děje."
"Á Minervo, to jsem rád že jdeš právě teď. Chceš si vzít tyto provinilce na školní trest, nebo je mám předat Argusovi?"
"To nemusíš, ráda si je vezmu. Co provedli?"
"Bojovali mezi sebou. Trest dostali všichni, přestože to vyprovokovali Zmijozelští. Avšak moji žáci nikomu nedali vědět co se tady děje."
"V pořádku, nemusíš obhajovat svá rozhodnutí co se týče tvé koleje.Takže pánové dnes v osm u mě v kabinetě."
Po večeři šel Harry do svého kabinetu, aby připravil Malfoyovi jeho trest. Právě, když s tím skončil uslyšel zaklepání na dveře: "Dále," řekl.
"Dobrý večer, pane profesore," pozdravil Malfoy.
"Takže, abychom se dlouho nezdržovali, pane Malfoy, támhle v té chodbě na vás čekají různé překážky, které se týkají mého předmětu," ukázal Harry na skryté dveře vedoucí z jeho kabinetu. "A vy je buď všechny překonáte, nebo si trest zopakujete příští týden. Pokud by jste měl pocit, že to nezvládnete, nebo se vám něco stalo, stačí stisknout nejbližší záchrané tlačítko. Jsou rozmístěny vždy po dvaceti metrech. Je vám vše jasné?"
"Ano, pane."
"Výborně, tak se dejte do práce."
Harry si znovu přejel v hlavě všechny nástrahy. Bubák, pár bludiček, bludiště, zdánlivě nekonečná řeka, přes kterou se má dostat a nakonec by měl jít on sám a vyzkoušet jeho zdatnost v soubojích. Vzal si tedy plášť a škrabošku a odešel na konec překážek.
Ovšem Malfoy stiskl záchrané tlačítko. Jak Harry poznal bylo to v bludišti.
"Jak vidím, tak mě navštívíte i příští týden, pane Malfoy. No mě to nevadí, ale vy byste se měl chovat vzorně, protože pokud budu nucen zadat vám školní trest během týdne ještě jednou, bude to daleko horší. Teď ovšem nashledanou."
"Nashledanou, pane profesore."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bazilisek bazilisek | 20. září 2006 v 10:12 | Reagovat

máš to pěkné takové komické, ale zamotávám se do toho skus psát trochu srozumitelněji:-)

2 Barbora Káravá Barbora Káravá | E-mail | 4. listopadu 2006 v 10:22 | Reagovat

Vynasnažím se. Jsem moc ráda že tu moji slátaninu čte i někdo jiný naž já sama.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama